Vegetariánství je specifický způsob stravování. Je to životní styl. Je to názor na potraviny. Lidé, kteří se řídí zásadami vegetariánství, jsou nazýváni jako vegetariáni. A jsou to lidé odmítající mít ve svém jídelníčku maso v jakékoliv formě. Vegetariáni mohou vyloučit i jiné produkty z porážky zvířat.

Proč vlastně?
Vegetariány se lidé stávají z mnoha důvodů.
·         Nejíst maso je v souladu s jejich etickými zásadami a případně z jejich úcty ke zvířatům, která jsou vnímána jako plnohodnotní obyvatelé planety, stejně jako lidé. S tím souvisí práva zvířat.
·         Zdravotní důvody mohou taktéž přivést člověka k vegetariánskému způsobu života.
·         Politické, ekologické a kulturní důvody každého mohou být odpovědí na vegetariánství.

Odnože vegetariánské stravy
·         Ovo-vegetariánská strava je taková, při níž je možnost konzumovat vejce jako vedlejší produkt zvířete, ale není povoleno se stravovat mléčnými výrobky.
·         Lakto-vegetariánská strava zahrnuje mléčné výrobky, naopak vejce nejsou součástí tohoto způsobu stravování.
·         Ovo-lakto vegetariánská strava je kompromisem obou výše zmiňovaných odnoží vegetariánství. Je možné konzumovat vejce i mléčné výrobky, jen maso ne.
·         Veganství představuje nejvíce striktní druh vegetariánské stravy. Neumožňuje konzumaci všech produktů živočišného původu. Vegani zachází s dodržování této zásady ještě dál a odmítají například používání včelího vosku, oděvů z kůže nebo různých kosmetických výrobků.
·         Částečně bezmasá vegetariánská strava, označována také jako semivegetariánská nebo polyvegetariánská, spočívá v zásadě v tom, že její příznivci se stravují převážně bezmasými pokrmy, ale občasná konzumace masa v podobě ryb nebo drůbeže nevadí. Nutno podotknout, že striktní vegetariáni nepovažují tento způsob stravování za vegetariánský v žádném ohledu.
·         Pescetariánská strava taktéž dovoluje občasnou konzumaci masa, ale pouze rybího. Vegetariáni však pescetariánskou stravu odmítají jako nevegetariánskou.